Roztrhané srdíčko 2

27. července 2009 v 22:01 | Jackie Holmsová
Díky vám všem, i když třeba jen za reakce v duchu.

Jsem také moc vděčná Amy, že se dokázala vyjádřit slovy nahlas:).

Tady to je:
Roztrhané srdéčko...myslím, že všichni to známe...Chlapy :D jsou z nás schopni vyždímat poslední energii, naději a štěstí...jsou schopni nás bezcitně využít, být surový, když něco chtějí...Přemýšlím, že vypisovat tady se všemi bolístkami je naprosto zbytečné...každá ví o čem mluvím a každá máme jinou zkušenost, ale bolí to stejně. :-| Mám také svůj příběh o lásce a sama nevím jestli štastné nebo neštastné...Tak jsem si sedla s hrnkem čaje, pustila si muziku a přemýšlela... Po dlouhém hloubání v mých bolístkách jsem si řekla, že brát to tak vážně je asi psychická sebevražda...A tak jsem se rozhodla počínaje zítřkem budu pana Božského brát jak se říká sportovně...A asi si to my holky nesmíme všechno tak brát a trochu se POCHLAPIT :-P a to doslova... ;-) Všem co jsou štastní gratulka :-) .

Takže nechci to nějak truchlivě rozebírat, ale má pravdu. Bohužel to tak je. Amy také napsala komentář, který mě velice zaujal a to rozvod...., a proto jsem si na toto téma vyšetřila jiný článek. Je smutné, co se děje, ve světe...ale mnohem smutnější je to, co se děje v našich srdcích. Přesto volám "Holky držte se, zuby nehty, alespoň se můžeme utěšovat pocitem, když ten "náš žrout" sežere večeři a ještě hledá, co je ve špajzu, tím nemyslím sousedovic voříška, kterého máme na hlídání, protože oni jeli k "móřii". Tím myslím, naši ochotnou polovičku, se slovy "zase si zapoměl zatlouct tu poličku" a podobně. Naše silnější polovina, silnější tím, že nás má chránit, polovina, protože už mu z kalhot za chvilku poleze pěkný pupek, se náruživě rozvalí na gauči a čte si noviny. Zatím co mi luxujeme apod. Nakonec to dopadne,přestě tak jak to nazvala Amy "pochlapíme se" a tu poličku si přitlučeme sami, s tím ale, že budeme ještě týden kolem ní chodit, jako kolem svatozáře, protože od dob dílen na základní škole, se nám konečně podařil zatlouct hřebíček. A nebo nám "ta svatozář" spadne na hlavu, taky možnost. A to buď, že jsme opravdu hřebíček nepřitloukli rovně, nebo ho tam s mručením přitloukl náš miláček. A samozřejmě, pak ty, kterým nejedna z nás závidí, které měli doma vzor, a jejich manželé podle toho jsou...takový,kteří se starají a jsou romantičtí, jestli v dnešní době existuje někdo takový kolem třiceti a vám se ho podařilo ulovit, tak to vám gratuluji. Neříkám, že pár generací zpátky, to bylo stejné, naopak vážně si říkám staré zlaté časy. No uvidíme...zatím synáčkovi náležitě vypucuji pusinku, a budu se ho snažit povbuzovat zatloukst hřebíčky...které stejně bude zatloukat našišato protože ho to naučila "máma". Přeji Vám hezký den a těším se na vaše další komentáře vaše Jackie:). <![CDATA[//><!]]>
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama