Tak mě tak napadlo, jak jsme my ženy, šikovné nebo nešikovné, co se týče práce na počítači. Já osobně jsem si musela sebou k počítači vzít krabici čokoládových bonbónů, abych vůbec vydržela sedět v klidu. K počítači čas od času přistupuji, jako k obludě, a ráda s ním konverzuji. Náš rozhovor zní asi takto "Ty jsi ale...", "Ne promiň počítači, já to tak nemyslela, vážně, tak hezky funguj, ano? Prosím, koupím ti novou hezkou myšku..!" A podobně. Jelikož jsem v polovině věcí na počítači začátečník, vždy zavýsknu nadšením, když se mi něco povede. Ale kdyby jste věděli, kolik potu a dřiny musím vytrpět, když mi to píše, jakési nesmysly, kterým má milá hlavinka nerozumí, už by vám to roztomilé nepřišlo. No, co naplat, snad alespoň díky té dřině zhubnu, a doufám, že nejsem sama. A třeba pak ani nebudeme muset používat prášky na hubnutí. A pak, že žehlení, je největší spalovač tuků...já bych dodala, že ne, je to počítač...u kterého pláčeme nad rozlitým mlékem. Co vy a počítač? Máte to stejně? Nebo jste v tomto oboru zaučenější? Ráda, se s vámi podělím o rady, a tipy, jak si vylepšít psaní na počítači. A doufám, že tomu svému "plechovému miláčkovi", brzy porozumím, dokonce už jsem si ho pojmenovala...a pak, že lidi neblbnou.