Stala se mi zajímavá věc!

1. listopadu 2009 v 23:11 | Jasmina Holmsová |  duchovno!
Znáte takový ten pocit, když uklízíte a najdete nějakou starou milovanou věc, kterou, třeba nenosíte, nebo už jste dlouho hledali, a nebo zcela zapoměli, že existuje? Myslím, že každému z nás se to někdy muselo stát. A mě se tohle přesně stalo. Objevila jsem věci, které už jsem dlouhou dobu neviděla a zapomněla, že vůbec takové mám, a najednou jsem je nemohla dát z ruky. A postavila si hlavu. To se, ale nelíbilo mému spolubydlícímu prý, že se tu za chvilku nevejdeme, že prý nemáme nafukovací byt, a kdesi cosi. Do toho mne dloubají do nosu jeho mokré ponožky, vysící mi nad hlavou, a k tomu, mé čistě vyprané podprsenky zamatlané od malých ručiček, spolubydlícího synovci přijeli na víkend:). A kolem dokola pasta, to si čistili zoubky:). Tak jsem si zalezla do skříně, sedla jsem si na převrácený kbelík, vzala sebou krabici sušenek, a spokojeně celý víkend, zamčená ve skříni, chroupala:D. Ale teď si taky musím vyčistit zoubky, sušenky jsou zrádné, zalezou kam nemají. A kdyby jste někdo, šel ke mne do skříně, nelekejte se, že na vás vypadnou drobky. Ale spolubydlícímu jsem to zapoměla říct. Ajajaj. Místo uklízení, jsem si totiž našla vtipnou knížku, kde mám svou oblíbenou záložku s motivem "Vždyť Ježíšek, se také narodil ve chlévě,tak to nepřeháněj s úklidem." Kolem mne dokola pasta, a drobky. Spolubydlící šel vyčistit ty skvrny od pasty, když zlatíčka odjela, si asi oddychl, mě bylo smutno, byla s nimi sranda, hlavně když jsem byla zamčená ve skříni:D. A tak jsem byla zabraná, do knihy, že jsem si všimla, že jde spolubydlící do skříně a spadla mu, na jeho mužskou hlavu prázdná "piksla", jak by řekla jeho babička od sušenek. Nejdřív nadával, jako dlaždič, ale nakonec se mi smál, že sem mu nenechala. To je drzost. Důstojně jsem mu odpověděla, že je moc velký, má dva metry, a tudíž by se do skříně nevešel, a že se tam stejně vejde jenom jeden člověk, tudíž já. A že neví, kde mám klíč. Což jsem ostatně v tuto chvíli nevěděla ani já:D. Nejspíš někde v pastě:D. Tak doufám, že mě omluvíte, jdu zamačkávát boule, stavět větší skříň, až miláčkové budou zapalovat byt, já přežiju, budu ve skříni:D, a miláčky na poslední chvíli, i s jejich hodným strýčkem zachráním, budu mít větší skříň:D:), hledat další sušenky, a hlavně sedět na kbelíku a dělat kapitána pastové posádce, to když bude spolubydlící uklízet u pastu:D, a podprsenky si raději vyperu znovu....sama!!!:D S pozdravem Jasmína:D.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama