Vánoční encyklopedie

19. prosince 2009 v 14:35 | Jasmina Holmsová

Česká republika

Češi se v devatenáctém století těšili na příchod Vánoc dlouhé týdny, iže nebylo mnoho peněz. Vánoce všeobecně byli v Čechách přijímány, jako svátky radosti a pohostinosti. Několik dnů před Vánocemi napekly hospodyně chléb a uložili ho. V bohatších rodinách se kromě chleba pekli také Vánočky s hrozinkami a madlemi potřené žloutkem. O Štědrém dnu od brzkého rána praskal v kamnech oheň.

Štědrovečerní večeře

  • Hrách
  • Čočka
  • Několik druhů polévek, hlavně rybí a bramboračka.
  • Vyráběl se Kuba s krup a česneku.
Stromeček se strojil tajně - hospodyně si hrála s dětmi, hospodář tajně přinesl stromeček a ozdobil ho.

Lidé od rána nejedli, aby večer viděli večer "zlaté prasátko".

S přicházejícím soumrakem děti kontrolovali oblohu, kdy se objeví první hvězda.

První hvězda = usednutí ke Štědrovečerní večeři - slavnostně prostřeno.

Večeře, zahajování = poděkování Bohu, za vše co dal a vzal, modlitba, vzpomínka na minulý rok.

Nejdříve hospodyně na stůl dala hrách.

Klíček hrachu - podoba kalichu, podle tradice spojoval všechny stolovníky v dobrém i zlém.

Paní domu - odebrala po lžíci pro domácí zvířata.

Teprve poté si nabrali, podle stáří a vážnosti, ostatní.

Po hrachu přišly na řadu polévky - pro sílu, čočka - aby byly peníze, kuba, masitý pokrm nebo ryba - pro radost.

Kosti - po večeři hospodář zabalil do vlněného ubrousku - odneseny pod jabloň.

Zákusek - Vánočka a cukroví.

Pití - bílá káva, čaj, nechybělo ani trochu piva, vína nebo hlt pálenky pro dobré zažívání.

Když zazvonil zvoneček - hospodář přinesl stromeček náležitě ozdobený - sušeným ovocem, cukroví, kostkami cukru zabalenými do barevných papírků, ořechy a řetězy.

Na stromečku byli zapáleny svíčky a společně všichny zpívali koledy.
Koledy se zpívali každý večer, do té doby, nežli se stromek odstrojil a Vánoce skončili.

Někde stromeček neznali, nebo ho považovali za německý zvyk a proto strojili starodávným způsobem jesle.

O svátku narození páně vkládali do jeslí figurku nemluvňátka, a okolo postavyčka anděla, pastýře a darovníků. Postavičky tří králů a jejich doprovodem se stávali součástí betlémského výjevu až 6.ledna.

O štědrém večeru se po večeři věštilo. (Viz. další článek).

Vyvrcholením večera se stávala půlnoční mše. Lidé se scházeli v kostele, kde vedle oltáře stáli jesličky. Venku byla zima, sníh a tma, ale vevnitř teplo - lidský dech, svíce. Varhany doprovázeli zpěv, všichni se postupně přidávali. Tak se o půlnoci Štědrého večera narodil v srdcích lidí Kristus.

Všichni věřili, že Kristus je přítomen na bohoslužbě.
Cítili přítomnost lásky malého dítěte a s nadějí hleděli do nového roku.

Kus převzato s knihy "Malá encyklopedie Vánoc" od: Valburga Vavřincová.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama