Březen 2010

Bláznivé Vánoce!

29. března 2010 v 12:28 | Jasmina Holmsová
Vánoce mají být svátky klidu a pohody, ale po pravdě řečeno jistě každému z nás po několika týdnech marného hledání toho "pravého" dárku, začnou lézt Vánoce krkem, a i na nervy.
Abych řekla pravdu, já už Vánoce tolik neprožívám. Uděláme pár kousků cukroví, ozdobíme stromeček, najíme se, rozbalíme dárky apod. A víte proč? Povím vám příhodu z Vánoc, kdy jsme všichni měli Vánočního veselí plné zuby.

Začalo to jako obyčejně. Dívala jsem se na televizi na jakýsi zábavný pořad, když jsem z kuchyně uslyšela strašnou ránu. Vyskočila jsem s křesla, jako když do mne střelí. Tak stálo mé milované dítko a provinile koukalo na střepy. Nu hlavně, že se nic nestalo jemu, že? :). Ale vánoční cukroví leželo na zemi a náš mlsný kocourek, už se uháněl jazýčkem rychleji než bagr...než ho někdo vyžene samozřejmě :D. Dítko mělo slzičky v očích, a tak jsem ho uklidnila, že střepy nosí štěstí. Mladší bráška pak pronesl památkou větu, zvědavě přiběhl z pokojíčku, kde si oba kluci hráli s autodráhou, kterou dostali od babičky "dopředu od Ježíška", jelikož naše babi odlétala na Havaj. Přiběhl zvědavě vykulil oči a s naprostou neviností, jak si lišák podšítá myslel, že mě doběhne :D, vyhrkl "Hapalo  bum?" Jen jsem přikývla a obrátila oči v sloup. "Tak to zase budou Vánoce, pomyslela jsem si. Nejstarší dcera v pubertálním věku, vystrčila hlavu ze svého brdlohu a houkla "Co je to tak za kravál?" "Běda!" Pomyslela jsem si já. "Jedou v tom všichni!" Vzdychla jsem si potichu. S tichou zlostí, jsem zuřila uvnitř, ale z veselým úsměvem na tváři jsem prohodila, že střepy "se sami" neuklidí. Nerozčílilo mě, ani tolik, že se cukroví válí po zemi, a můj nejmpadí synek zkouší po kocourovi jíst cukroví z podlahy. Ale spíše fakt, že se nechali všichni stát jen jednoho, a nepřiznali se všichni. Mrzelo mě, že se mě dítka bojí, protože já bych se na ně moc nezlobila ...(i když mi dalo cukroví tolik práce), ale pro mě by bylo cennější, že se přiznali. Korunu tomu nasadil manžel když přišel do kuchyně a podotkl "Spadlo?" To už jsem zuřila, odešla jsem tudíž do ložnice a dívala jsem se na televizi tam. Nechala jsem tři malé výtržníky a manžela ať si poradí sami. "Se to samo uklidí né?" Jak by podotkla má milovaná dceruška. Když už jsem se jakž takž uklidnila, vrátila jsem se zpět do kuchyně a na zemi neležel ani drobeček, ba ani střípek.  Dodneška nevím jak, kdo a kdy to uklidil, ale mám několik teorií.
  • Buď se to uklidilo (samo).
  • Někdo cukroví snědl (sám) - ale jelikož ho ještě docela hodně zbylo, i když trošku nakřáplé a oslintané, ale jinak pečlivě vyrovnané na talířích (tudíž je tako teorie poněkud nepravděpodobná).
  • Nebo nás navštívil Ježíšek se Santa Clausem, a dědou Mrázek a vzali si pár kousků domů.
Dodnes nevím, kdo se o úklid postaral, ale jedno vím jistě, mám báječnou rodinu a HOROR , terý se mohl z Vánoc stát byl spolehlivě (někým) zažehnán. A to je asi všechno, co vám povím...ještě bych vám mohla povědět, jak nám následujícího roku vzplanul adventní věnec a spadl stromeček....ale o tom asi zase někdy příště ne?

Top pět- aneb nej. výroky pubertálních sourozenců ;).

25. března 2010 v 18:41 | Jasmina Holmsová |  Virtuální časopis!!!
Toppět - aneb proč zrovna já?

  1. "Omdlel mi koš!" Popř.batoh, apod.
  2. Otázka"Co to čteš?" Odpověď sourozence "Ne".
  3. Otázka "Jak je venku?" Odpověď "Já nevím". (Konverzaci nevzdávám a ptám se dál.) "Ale vždyť si tam byl ne?" Odpověď, ani neodtrhne oči od monitoru. "No jo teplo tam je." Vyjdu ven a tam je zima, (bylo to totiž ještě když byli ty šílené závěje). Závěr - nedat na rady ohledně počasí, od mladších sourozenců!
  4. Hledám koš, pod stolem mladšího sourozence, jelikož chci vyhodit kapesník."Kam zmizel" ptám se. Odpověď "No asi do koše!"
  5. Slyším smích, jdu se tedy podívat co se děje. Otázka "Co to děláš?" Mladší sourozenec si otře slzy smíchu a odpoví " Ále nic".

Sourozenci jsou prima, ale občas je to s nima trochu moc, jaké máš ty zkušenosti?

Napiš budu se těšit ;) .
Veselý den přeje Jasmína :).

Já a škola?

25. března 2010 v 18:27 | Jasmina Holmsová
Každý máme se školou jiné zkušenosti. Ale jedno si určitě pamatuje každý z nás, a to je první den ve škole. Bylo nám něco kolem šesti někomu možná i více a měli jsme své touhy a malá přání. Určitě jsme se každý moc těšil. Budu vám vyprávět svou zvláštní historku z tohoto památného dne. Byli jsme "sluníčková třída", každý jsme tedy na trávníku u školy, malovali své sluníčko. Můj malý bráška, chtěl taky, a tak mu paní učitelka půjčila barvičky. Horší to, ale bylo, když jsme se měli jít podívat do naší třídy. Můj bráška řval tak, že musel být určitě slyšet, až na druhou stranu ulice. Chtěl prostě jít taky. Ale bohužel mu to nikdo nedovolil. Za pár let se dočkal sám. Nikdo ho nestrašil, protože já už coby vzorná žačka věděla o škole své. Že je to občas pěkně nudná rutina. Už to ví dávno sám. Jenže to těšení mu trvalo asi první třídu. Od té doby ví, že nemusí křičet, když chce jít do školy :D zvykl si. Jako všichni. Někdo více méně otrávený někdo méně, ale všichni jsme prolezi základkou s odřenýma ušima :D někdo s odřenýma ušima, někdo lehounce, jako by byl namazaný/á medem. A pak už zbylo jen na nás kam se vypravíme s rancem buchet do světa.  No a co ty a škola? Jak na tom jsi? ;)

Božský Kája

17. března 2010 v 18:11 | Jasmina Holmsová
Karel Gott, je u nás v Čechách a nejenom u nás, dost velkou ikonou populární hudby. V poslední době se stal znovu tentokrát očekávaným otcem, a jak jsem kdesi slyšela brzy bude i dědečkem. Před pár měsíci oslavil kulaté narozeniny, a velikou oslavou nešetřil. Určitě je uznávaným zpěvákem i v zahraničí. Občas mě napadá taková myšlenka, jak se tak slavný člověk, jako je Karel Gott, vyrovnává s bulvárem. Dost často to pro něj určitě musí být kruté. Na druhou stranu to bohužel k popularitě patří. A Kare Gott má to štěstí, že je uznávaný několika generacemi lidí. Od dětí až po důchodce. Obdivuji ho za to, že se dokázal probojovat na špici a také, že se na ní drží. Koncem článku bych chtěla Karlu Gottovi popřát mnoho štěstí a zdraví i do dalších let. Jak ve zpěvu tak i se svou stále se rozrůstající rodinou. Ale nesmíme zapomenout na jednu velmi důležitou věc a tou je, že i on je jen člověk a ne ikona. Má své city a svou hrdost jako mi všichni ostatní:).
A co ještě dodat...jeho písně mají nádech kouzla, romantiky, lásky a špetky tajemna. Je to jako kouzelný recept...! Stačí jen zavřít oči a naslouchat...! :).

Peníze? Co to je?

10. března 2010 v 21:21 | Jasmina Holmsová
Peněz je vždycky málo, to ví každý z nás. Od malička je nám vtloukáváno do hlavy, že peníze nejsou všechno, a že PRAVOU lásku si nekoupíš. Jenže pak je krize, a všude na nás vylézají titulky v pohodě "Peněz je málo" apod. Tak co si s toho člověk má vzít do hlavy, jako ponaučení? Já mám svou teorii. Spočívá v tom, že peníze jsou fajn, a hlavně když je jich dost, alespoň na to abych se uživila, ale city si nekoupím. Uveďme si příklad:

Bohatý synek nebo dcerka - rozmazlený bohatstvím, každý se s tím chce kamarádit. OOn pod svou pýchou, si myslí kdovíjak není super možná je tak nafoukaný, že si myslí že je super - star.
Pak, ale jeho rodina zkrachuje a on ani neví..jak se oblékat, dojít si na záchod. Je to vedeno do absurdna, já vím, ale podstatu určitě chápete.

Vemte si třebas takovou Paris Hilton - která se na sebe snaží upozornit svými extragavantními projevy - dokonce si pořídila miniprasátko, a co chudák pes?! O tom už pro jistotu nikdo nemluví. Pro ní je to jen hračka. Bohužel. Ale co by byla kdyby neměla peníze? Asi jenom jedna další "potrhnutá blondýna", která se na sebe snaží upoutat pozornost. A možná, že pod tou slupkou "pozlátka" to tak jak. Ale kdo ví.
A teď si vezmeme druhou stranu mince.

Chudý pošťák si žije střídmě, ale přesto spokojeně. Není úplně mega boháč, ale ještě nemusí bydlet pod mostem. Je šťastný za to co má, a je rád, že má zdravou a spokojenou rodinu. Někdo by ho mohl nazvat šetřílkem, nebo škudlilem, ale on je rád, že je rád.

A pak je tu poslední kategorie a to jsou bezdomovci.

Dostali se na dlažbu, kvůli vlastní hlouposti, nebo kvůli nemoci apod.? Chtějí se vrátit do svého původního života? To ví jen bůh...a oni sami? Ti si tím mnohdy také nejsou jistí. Je ale smutné kolik zla, se spáchá kvůi penězům...!


Rozvětvení

7. března 2010 v 21:26 | Jasmina Holmsová |  pro mami a mimi!



Barbie - je ona opravdu ikonou pro problém s příjmem potravy?

6. března 2010 v 21:14 | Jasmina Holmsová
No tak nevím, ale podle mě to tak asi nebude. Barbie...byla vymyšlena přeci o něco dříve než se strhla masová vlna problémů s příjmem potravy. Problém je spíše v tom, že spousta mladých dospívajích děvčat, která se už tak musejí potýkat se svým tělem, a se změnami, které prožívají, a pak k tomu příjde ještě strach, jestli zrovna ona není divná. Ale tyhle dívenky si asi už nehrají s panenkami, spíše je odmítají, pro ně je to "dětinské". Ano možná by měli výrobci zauvažovat o nějakém tom hezkém, ženském "faldíku" navíc. Tak mě napadá, že stejný problém, je i s modelingem. Přeci na "chodící ramínka na šaty" když to řeknu takto přehnaně, se šije mnohem lépe nežli na někoho kdo je oblina sem oblina tam. Ale to už není ženské, mnohdy je to až přehnané, i tím jak jsou modelky nalíčené apod. Barbie jako panenka za to nemůže, ale její tvůrci by se měli zamyslet nad tím, jaké by měli mít už malé holčičky vzory. Chodící ramínko, nebo ženskost? Já bych volila to druhé. Já sice nejsem žádná feministka a klidně to veřejně přiznám, ale jak pak mohou mít dotyčné dívky zdravé sebevědomí, po tom co vidí v televizi na bilbordech apod?Pro ně je to normální. Proč? Protože dokud se nestrhla vlna, a pak se zbořil dům...(stará známá metafora - jen tak na okraj), a lidé konečně nezačali na toto téma mluvit. Bohužel je to stále v mladším věku, a nejenom dívky, ale i chlapci. Kolik lidí musí ještě zemřít aby se konečně začali věci hýbat kupředu? Kolik dívek už nikdy nemusí mít děti, než jen pár společností začne nejenom mluvit, ale i "stavět" a hýbat "kolečkem" společnosti, který se točí okolo modelingu apod.

Jsem ráda a ke konci tohoto článku, chci napsat, že i děkuji těm nemálo lidem, a společnostem, kteří se tímto tématem zabývají. Je smutné, že to je, jak to je.

A co si myslíte vy?

Ráda uvítám váš názor, tak jen pište...;).

Dětská radost :)

2. března 2010 v 22:20 | Jasmina Holmsová |  pro mami a mimi!
Myslete si o mě co chcete, ale já začínám od konce:). Vždycky :D A proto jsem tuto rubriku ještě o kousek prodloužila, protože já jakožto náruživý sportovec s malými dětmi, jsem sport jako takový začala mít docela ráda. Ale jedno mě uchvátilo, a to jóga. Jógu mohou provádět, jak těhotné maminky, tak potom s poněkud odrostlejšími dětmi řekněme ve věku 2- 5 let. Dokážu si dost dobře představit ten frmol, co nastává po příchodu s porodnice. Ale když už se vše jakž takž všechno dá do pohybu, do nějakého řádu a pořádku a potřebujeme dítě zklidnit, uklidnit, unavit, apod. Venku třeba prší nebo je naopak krásné jaro, na tom nezáleží. Jóga má tu výhodu, že se dá provádět skoro kdekoliv. Jen si milé maminky vemte něco starého a volného protože vy i vaše díťko budete kromně cvičení určitě ještě běhat okolo s horou křiku viz. praxe ;). Tím vás nechci odrazovat, znechucovat apod. ale k mateřství jako takovému patři láska, a tu dítko ke své mamince projevuje různými způsoby. Viz. dětský vzdor, a ano naše všemi milovaná puberta. Ani se nedivím, že rodičům vlasy protkají stříbrné nitky. Nuže do cvičení se dáme až v příští kapitole, aby toho nebylo na vás moc;). Ale k dětství patří radost z pohybu, a láska ke svým rodičům. Možná se divíte, ale ano je tomu tak. Jen občas musejí obě strany najít vhodný kompromis, a nebo taky můžou. To záleží jen a jen na nich:). Těším se na vás příště. Připomínky rady pochvaly a podobné jiné písemné záležitosti prosím pište do komentářů:).

Co to vlastně je ekologie?

1. března 2010 v 22:59 | Jasmina Holmsová
Tenhle článek mi dal pěkně zabrat. Když tam přemýšlím, spíše se mluví o tématu ekologie obecně, kdežto rozebrat toto téma do hloubky a vysvětlit, cože to vlastně je udělá málokdo. Rozhodla jsem se to napravit. Když si vzpomenu na nedávný trapas, jedné nejmenované političky, říkám si "je tohle možné?" Zařazuje se "pálení cviček" jako nevhodná ekologie? A proč to tolik v nejmenované šou chtěl pan moderátor vysvětlit. Asi proto aby správně věděl, jak na to. To byla jedna z mála situací vysvětlení ekologie. Ale nechci paní političku ještě více ztrapňovat, a proto vám budu vyprávět svůj vlastní příběh.

Stalo se to, už je tomu asi dva roky, o jarních prázdninách. Rozhodli jsme se, že pojedeme do Německa do lázní. Všechno probíhalo krásně, avšak zlom nastal při mém dlouhém pozorování popelnic. V hotelu, kde jsme se ubytovali, stálo vedle sebe, asi šest či více popelnic. Popisky napsané německy. Ne, že bych německy něco "nekvákla", ale tohle na mě bylo moc. Teď se tomu směju, a musím připustit, že jsem musela vypadat poněkud komicky, ale v ten moment mi to komické nepřišlo,nu ale pokračujme. Nejdříve mě napadlo každou popelnici otevřit a podívat se co je uvnitř, abych nic nepopletla, v Německu si velice zakládají na ekologii, když jsem ale otevřela asi čtvrtou popelnici a zjistila, že mě s otevřenými ústy pozoruje párek důchodců, v obličeji rudá,jako rajče jsem popelnici zavřela. Věděla jsem že jedno je papír, druhé směsný odpad, pak kartony, a sklo. Už si přesně nepamatuji jak přesně bylo vše rozděleno. Ale to jen tak okrajově, aby jste nademnou přivřeli očko nebo raději obě, kdyby bylo něco nepřesné. Dopředu se omlouvám má pamět je krátká :D. Ale už vás nebudu déle napínat a budu pokračovat. Začala jsem tedy hledat slovník, pak mne ale napadlo, že mi bude asi na dvě věci. Došla jsem si tedy pro přítele a pro plastové lahve od minerálek. Chtěla jsem už jen ze zvědavosti, abych nevypadala, jako úplný blázen stojící u popelnic, zjistit k čemu slouží takové řekněme "šlapátko" právě u zmíněných lahví. Chvilku jsem pozorovala obrázky, pak přesně podle obrázkového návodu jsem začala zkoumat výše zmíněný přístroj. Nepovedlo se. Přítel se mohl smíchy potrhat. Řekl ,že mi to raději ukáže. A jemu to opravdu šlo okamžitě. Ale příhoda pokračuje. Přítel i já jsme měli šílenou rýmu, kterou jsme chytili v oněch lázních. Vyšli jsme si večer na pizzu, a když jsme s restaurace odcházeli přítel se galantně nabídl, že mé i své kapesníčky vyhodí. Bylo už šero, a on v dobré náladě úplně zapoměl, že i koše jsou rozdělené. Já měla své kapesníčky pro jistotu v igelitce, ale on je vyndaval po kapsách a házel jeden tam druhý onam. V tu chvíli projeo okolo auto, a šero kolem prozzářilo světlo. Krve by se v příteli v tu chvíli nedořezal. Všiml si obrázků, a v hlavě mu přecvakávalo "kamže všechny ty kapesníky vyhodil?" Vhodil poslední kapesník do správného koše a vzal nohy na ramena. Pro změnu jsem se smála já. A byli jsme si fifty, fifty. :). Ke konci této krátké dovolené jsem se raději už o žádných kapesnících nezmiňovala, a tiše si smrkala v koutku, abych neranila mužovo ego. Ale s úsměvem dodnes na tuto historku vzpomínám, a přítel si od té doby dává pozor na pusu, aby neřekl něco co by se mu mohlo vymstít. ;).

Tak to byl kus ode mne. Jinak vás nechci nijak trápit, ani zatěžovat věcmi kam, co patří a jak co roztřídit. Nejsme ve škole :). Ale pár bodů jen tam shrnu.
Tedy:
  • Dávejte si pozor, co píší na oněch velkých popelnicích.
  • A když nevíte co kam patří, raději se někoho zeptejte:).
A jako bonus k tomuto tématu přijdeš na to, co k čemu patří?

1.
Zobrazit obrázek v plné velikosti


Kontejner na sklo


2.
kontejner na plasty

3.
značka životního (ekologického) prostředí.


Ekologie je, ale mnohem širší pojem jedná se zde i o kypření půdy, hnojivu a podobně.
Např. tzv. "bio potraviny". Znamenají, že je vše vyráběno bez chemikálií, a neurychlovánu. Vše se nechá na přírodě.
Ale musím se přiznat, že leckdy je to i pravda. Taková slepička, která se prohání babičce po dvorku, a není stresována, kdybych to měla říct hodně drsně "vejce sem, vejce tam". Když tímto není slepice stresována, a je v pohodlí a nemusí se bát o holý život, nějaké to vajíčko nám určitě ráda přenechá. A ty jsou potom žlutější někdy i větší:).

Jak už jsem řekla ekologie je hodně široký pojem, a ekologové se mají čím zabývat. V odborném článku jsem našla "cituji Ekologie se užívá v několika významech." Prý v biologickém, geologickém a v mnoha dalších. Ale o tom až zase někdy jindy. Těším se na vše reakce:). Dobrou noc přeje vaše Jasmína:).

Odborný článek přečten a kus zveřejněn ze stránky http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologie
Obrázky použity z www.google.cz




Dárečky:)

1. března 2010 v 22:17 | Jasmina Holmsová |  Hračky na prodej!
Každý máme málo času na nakupování pro dárečky pro nejbližší...zde jsou za levno a ještě budou dovezeny po hlavním městě Praha. Tak neváhejte a hledejte pro svoje zlatíčka ten pravý dárek :)

Plyšový psík

Ahoj jsem dalmatínec a hledám svého nového páníčka nebo paničku. Jméno ještě nemám :(, budeš to zrovna ty, kdo mi ho vymyslí? Čekám na tebe:) Prosím odepiš brzy, jsem měkoučký a zamiluji si každý pelíšek:) Těším se na tebe tvůj psí kamarád:).


55 kč.

Při zájmu o psího kamaráda prosím napište na email cernameggi@o2active.cz
Děkuji vám za porozumění a těším se vaše Jasmina:).